Pomerančové květy...

Velmi daleko je jedno krásné údolí, je plné pomerančovníků, dětí, radosti, vznáší se tam jemná vůně citrusových květů a zpívají ptáci... nebylo tomu vždy tak... před dávnými časy bylo údolí bez života, kmen, který tam sídlil byl hašteřivý a lenivý... naštěstí se tam objevil jeden moudrý šaman s velkým košem pomerančů a pravil: Vaše vesnice chátrá, vaše ženy se neusmívají, mužům rostou pupky, nejsou tu skoro žádné děti, proto pokud se chcete zachránit a zachovat svůj rod, zasadíte při narození dcery semínko z pomeranče, budete se o dívku i stromek pečlivě starat a až pomerančovník vykvete bude čas vystrojit mladé ženě svatbu, ozdobit jí květy z jejího stromu, pomeranče můžete sníst nebo vyměnit s dalšími kmeny za potřebné věci..

A tak se stalo... lidé začali pracovat, obdělávat půdu, sázet semínka pomeračů a někteří nezůstali jen u jednoho semínka, přeci jen, ať je jistota, že nám ta holka nezůstane na ocet, znáte to ... ženy se usmívaly a kolem bylo plno dětí, zpěvu ptáků a jemné citrusové vůně...